Anotace:
Alpress, s r.o., Frýdek Místek, 2016, ISBN 978-80-7543-143-1

Jistě znáte lidi, kteří snadno způsobí, že se veškerý váš nadhled a tolerance smrsknou na jednu souvislou myšlenku: "Za co, pane bože, za co?!"Autorka čerpá z vlastních zkušeností hotelové manažerky a s osobitým humorem nám  představí hosty paní Čeňkovou, pana Hillara, údržbáře Pata a Mata, nadměrečnou servírku Doru a mnoho dalších figur a postaviček z hotelového prostředí.

Koupit knihu v Alpress e-shopu

Ukázka:
...  Hlavním vchodem právě vstoupil pan Sien Tin. Nebydlel u nás, měl v centru byt, ale občas chodíval na večeři nebo na bazén.
„Hilou? Misáž? Tudej. Kenáj? Posibil?“ otázal se Radky.
„Good morning, Sir…Promiňte? Můžete mi to zopakovat?“ pravila trochu zaskočeně.
„Misáž, ij vont.“
„Vy se chcete objednat na masáž?“
„Jaja, ajaja, aj, ja .Tres misáž ija. No hotil gist!“
„Eee???... Třikrát masáž a nejste hotelový host…a na kolik hodin?“
„Vsest!… Tadi!“
„Omlouváme se, ale na šest hodin máme obsazeno.“
„A tumorou?“
„Tumorou je volno…“
Radka zapsala termín masáží, ale pan Sien Tin ještě neskončil. Že prý chce taxi:
„Ano, rozumím, chcete objednat taxi do Chjundéééééééé.“
„No, no! I want taxi to Chjundééééé.“
„??? Ano, rozumím, Chjundéééééé.“
„Ne, do Chjundéééé!“
„??? Promiňte, říkal jste do Chjundééééé?“
Taxi přijelo:
„Kam to bude?“ otázal se taxikář.
„Chjundéééé.“
„OK, tak jedeme do Chjundééééé.“
„Ne, ne, ne… do Chjundéééé!“
Pokračujte libovolně dlouho. Kam ho tehdy taxikář dovezl, ví jen pánbůh.
Den se přehoupl do odpoledne a směna ubíhala. Hosté přijížděli, taxikáři otevírali zavazadlové prostory svých vozů a vytahovali kufry, portýr přivolával výtah a číšníci zvali k návštěvě restaurace. Jemná hudba oživovala atmosféru a svěží vůně doplňovala celkový dojem elegance.
Recepční ve čtyřech hvězdách působí, že vyhmátly tu nejlepší práci na světě - jsou v suchu, v teple, v pěkném prostředí a potkávají se jen s milými inteligentními hosty, že? Jako třeba ten pán, co právě došel k pultu. Mladý elegantní muž, italský typ, metr pětaosmdesát, oblek šitý na míru, štramák.
„I´m sorry, sir, tohle ale není váš pas,“ zdvořile podotkla Radka.
„Jste snad policie? Presto, presto! Chci jednolůžkový pokoj a tady je pas!“
„Ale já vás nemůžu zapsat na pas někoho cizího.“ (To si snad ze mě děláš srandu!)
„To JE (!) můj pas!“
„Nezlobte se, ale ta fotka neodpovídá.“
„Co si to dovolujete! Prostě jsem tam o deset let mladší! Stupido!“
„To by ani tak nevadilo, ale … nezlobte se… na té fotce je černoch.“
„!!! Chci vaše jméno! Napíšu prezidentovi! Budu si stěžovat, to je rasizmus!“
(Debile, debile, debile, kreténský debile. Napiš třeba tetě Sally!!!)

Koupit knihu v Alpress e-shopu