Milý návštěvníku,
na tomto místě bývá u malířů a spisovatelů obvykle výčet absolvovaných uměleckých škol, seznam ocenění a úspěchů, a přehled uskutečněných výstav. Tak to bude rychlé. Školy „přes psaní a malování“ nemám žádné, vystavovala jsem přes prázdniny v jedné zámecké kapli, ve které mi obrazy chytly vlhkost a zplesnivěly, a co se cen týče, vyčerpaly se třetím místem v soutěži Rožnovský fejeton. Moc toho není, což?
Ale úspěchy mám, to zase ano, jen trochu jiné, neformální. Třeba mail od čtenářky, která mi děkuje za to, že se jí nad „Mandelinkou“ vybavily dávno zapomenuté zážitky s vlastními dětmi, nebo dopis od slečny, co v „útulkové“ knížce poznala pejska, kterého zná osobně a je ráda za jeho životní příběh se šťastným koncem, a taky mi byl nahlášen terapeutický dopad u čtenářky, která se nad „Pohádkovými fantasmagoriemi“ tak smála, až se vypotila ze čtyřicetistupňové horečky! No uznejte, že tyhle úspěchy potěší jako Magnezia Litera s Pullitzerovou cenou dohromady.
Psát i malovat jsem začala, jak se říká „na staré roky,“ a už toho asi nenechám, protože mě to baví. (Neživí… baví! To je rozdíl.). Přestože každý druhý obraz jde rovnou k novému majiteli, tak mi jich stále dost zůstává, a jak vidíte na fotografii vlevo, stěna už je plná a nemám je kam věšet :o). Pokud si z nabídky nevyberete, nechte se některým z obrazů inspirovat a napište mi svou vizi. Neslibuji, že jí naplním - už se mi stalo, že zadaná představa byla „snový svět motýlů“ a realita „fotbalový míč a hasičské auto“ - ale zákazník byl nadšen! Jen po mně, prosím pěkně, nechtějte portréty! Vaše padesátiletá teta Žofka by zpod mého štětce vyšla jako osmdesátiletý strejda Luboš. Pokusím se o krajinku, abstrakci na zadané téma, případně vám vyžehlím energetický obrázek (pokud budu mít zrovna energii :o)

  Mějte se hezky, děkuji za návštěvu mých stránek a těším se na vaše podněty.
Vaše Vlaďka Černajová